V minulém čísle jsem vám sliboval popis takzvaného „Královského traverzu“ Mont Blancu. Takže hurá do toho. Nejedná se o žádný nový výstup na tuto vyzývavou horu a přesto pro mnoho z vás bude doufám vítanou novinkou. Jeho podstatou je především seřazení několika úžasných výstupů za sebou. Navíc se především vždy jedná o přechod či traverz těchto jednotlivých vrcholů. Tedy žádnou cestu nepůjdete dvakrát... Dříve jsem takový traverz podnikal s klienty přes chatu Gonella, ale tato nová varianta mi přijde mnohem, mnohem zajímavější. Posuďte sami:

• kompletní traverz Dômes de Miage 3 670 m
• vzdušný traverz Aiguille de Bionnassay 4 052 m
• povinný přechod Dôme du Gouter 4 304 m
• přechod přes nejvyšší bod Mont Blanc 4 808,45 m
• možná odbočka na Mont Blanc de Courmayeur 4 748 m
• sestup přes Mont Maudit 4 465 m
• a přes Mont Blanc du Tacul 4 248 m
• traverz ledovce Glaciér du Géant
• supr výstup a přechod přes la Tour Ronde 3 792 m, Aiguille d´Entréves 3 600 m a Aiguille de Toule 3 534 m
• výstup na Dent du Geánt 4 013 m
• následný traverz Arete de Rochefort
• a závěrečná perlička Grandes Jorasses 4 208 m a sestup její jižní stěnou

Velkolepé, ne? Samozřejmě se dá tento celkový traverz rozdělit i na jednotlivé výstupy. Dá se z něj také na mnoha místech i utéct. Kdo jste ale někdy šli třeba traverz Monte Rosy nebo kompletní okruh přes vrcholky Bernských Alp, tak přesně víte o čem mluvím, když tvrdím, že není nad takovýhle supr několikadenní přechody...

Dalším momentem, který je zde nutné ale určitě zmínit je fakt, že celý tento „Královský traverz“ Mont Blanku můžete zdolat pouze vlastními silami... Což je při těchto „větších“ Alpských akcích trošku unikátní.

VIA MIAGE - AIGUILLE DE BIONNASSAY – MONT BLANC - GRANDES JORASSES

Počátek výstupu. Příjezd na místo úplného začátku – městečko Les Contamines Montjoie, le Cugnon (1 175 m). Zde je také odstavné parkoviště pro vaše auto (v dosahu je i WC). Přes chatu Tré-la-T?te (1 970 m) až na chatu Conscrits (2 602 m). U chaty Tré-la-T?te můžete dočerpat vodu a nebo se zde můžete klasicky občerstvit. Chata Conscrits, která je zde nově postavená, se vám spolu s obsluhou určitě bude líbit a vřele doporučuji místní omeletu. 

Celkové převýšení přes 1 400 m stojí opravdu za to, doporučuji vyrážet od auta co nejdřív po ránu.

Při plánování počítejte minimálně s 5 – 6 hodinami šlapání.

Pozor si dejte na tři místa:

1. traverz k samotnému ledovci ...., (za vydatného deště či těsně po něm zde hrozí pád kamení)
2. průstup ledovcem (orientace za snížené viditelnosti, v samotném závěru řada velkých trhlin)
3. výstup po žebřících kolmou skalní stěnou (pád kamení i vás samotných)

Náš výstup z chaty vede přes Aiguille de la Bérang?re (3 425 m) – přibližně 2 - 3 hodiny. Z tohoto vrcholku nás čeká fantastická hřebenová túra přes Dômes de Miage (3 670 m) až do stejnojmenného sedla Col des Dômes (3 564 m) – opět okolo 2 – 3 hodin.

Tady můžeme poprvé utéct dolů z hřebene a vrátit se tak celkem snadno zpět na chatu. (Pokud byste přemýšleli pouze o samostatném přechodu tohoto krásného hřebene doporučuji ale opačný postup.) 

Ze sedla nás čeká ještě jeden výstup přes ... a pak už jen sestoupit na chatu Durier (3 368 m) – další 2 – 3 hodiny.

Celkové převýšení téměř 1 300 m pro nás dnes nebude hrát takovou roli jako včera. Doporučuji vyrážet z chaty nejdéle ve 4.00!  

Při plánování dnešní velkolepé túry počítejte minimálně se 7 – 9 hodinami.

Pozor si dejte na:

• traverz na samotném hřebenu Dômes de Miage, rozhodující je samozřejmě počasí ale také samotný stav stopy (silný vítr, nový sníh, led, ...)

Den D. Hned v úvodu nás čeká výstup na Aiguille de Bionnassay (4 052 m). Převýšení  do 700 m a časově tak 3 – 4 hodiny. Ale POZOR: výstup je kombinací skalního lezeni III. – IV. a sněhového hřebene. Skalní lezení je opravdové a je nutné umět se jistit!!! A jeho opravdová obtížnost je samozřejmě velice závislá na celkových podmínkách.

Další pokračování vám také rozhodně nedá vydechnout i když jde vlastně o sestup. Čeká nás totiž místy až velmi ostrý sněhový hřeben a lezení po něm je velmi závislé na sněhových podmínkách... Obzvlášť pozor na větší množství nového sněhu, sněhové převěje či naopak čistě ledovou stopu! Sestupujte nejprve po Italské straně a později po Francouzské. Doporučuji se dopředu zeptat na stav této trasy.

A přes sedlo Col de Bionnassay vystoupáme na Piton des Italiens (4 002 m) – 1,5 – 2 hodiny. Tady se napojujeme na Italskou normálku (Papežská cesta), kterou jsem popisoval už minule. 

Takže jen ve stručnosti. Další výstup nás ještě na moment vede po velmi ostrém hřebínku a po čase už v klídku stoupáme na Dôme du Go?ter (4 304 m). Cesta vlastně vede přímo přes jeho samotný vrchol (orientačně nejsnažší). A za dalších pár minut už stojíme v sedle Col du Dôm (4 255 m) – cca 2 hodiny.

Odtud už je to k chatě Vallot (4 362 m) co by kamenem dohodil – 30 minut.

Po obvyklé a asi i nutné pauzičce šlapeme dál k našemu nejvyššímu vrcholu trasy. Mont Blanc (4 808,45 m, 5. září 2003 pomocí GPS, tedy o 2 m méně než v roce 2001) – 2 - 3 hodiny.

Když to tedy sečtu tak z chaty Durier je to až na vrchol zhruba 1 600 m převýšení a časově přibližně 9 hodin. Tedy pro slušně aklimatizovaného a i celkově rozchozeného človíčka je to opravdu nášup a to nás ještě čeká nelehký sestup přes Mont Maudit (4 465 m) a Mont Blanc du Tacul (4 248 m) až na chatu Les Cosmiques (3 613 m) – dalších 4 – 5 hodin.

Pozor si dejte na:

• traverz Aiguille de Bionnassay (skalní lezení, ostrý sněhový hřeben – špatné možnosti jištění)

Jen pro pořádek tady připomínám tyto tři nejkritičtější místa sestupu:

1. traverz ze sedla Col la de Brenva do sedla Col du Mont Maudit
2. sestup ze sedla Col du Mont Maudit (70 m velmi strmého úseku, často je spodní část vyledněná tvrdým ledem a málokdy zde potkáte fixní lana)
3. severní stěna „Taculu“ - Mont Blank du Tacul (strmé úseky, velké trhliny, hrozba sesuvů séraků a lavin)

ZVLÁŠTNÍ DORUČENÍ:
Ttato túra je už jen pro velmi, velmi zkušené horolezce. Obzvlášť přechod přes Aiguille de Bionnassay vyžaduje dostatečné zkušenosti a nebo dobrého horského vůdce... a to vůbec nekomentuji dlouhý a místy velmi nebezpečný sestup.

Večer se musíte rozmyslet. Máte možnost volby mezi odpočinkovým dnem a nebo si užít další krásný i když kratší výstup:

1. můžete si trochu pospat a potom si užít pouze traverz ledovce Glacier du Géant až na Italskou stranu. Až na chatu Torino le Nouveau 3 375 m Túra tak na 2 – 3 hodiny nabízí nádherné a neopakovatelné pohledy na zdejší nádherné kopce a můžete zde zcela ukojit své fotografické Já... Ledovcové fotosafari!!!
2. nebo si můžete tento přechod ledovce zpestřit dalším výstupem. Nebude sice tak fyzicky náročný, jako ty předchozí, ale technicky budou těžší. Dobrá rozcvička na další dny. Navíc se jedná o výstupy v nejtěsnějším sousedství úžasné východní stěny Mont Blancu. Nabízí se tady celá řada možností, ale já zůstanu stylový a nabídnu vám takový další mini traverz:
   
   la Tour Ronde 3 792 m

   Výstup na tenhle vrchol si můžete zvolit mezi Severní stěnou (případně variantou Crampon Futé) - 350 m převýšení, D, skalní partie II., 55° - 60°, 2 – 3 hodiny nebo o něco lehčí Couloir Gervasutti - 350 m převýšení, C, skalní partie II., 50°, 1 - 2 hodiny. Jedná se o klasické lezení ve sněhu a ledu. Sestup sleduje (většinou z Italské strany) JV hřeben. Ve chvíli, kdy se dostanete zpět na ledovec můžete se rozhodnout, zda v traverzu budete pokračovat, nebo přejdete přímo na chatu

   Aiguille d´Entreves 3 600 m

   Pokud toho ještě nemáte dost můžete vesele pokračovat dál... JZ hřeben – B, skalní partie do II. V sedle Col occidental de Toule 3 444 m máte opět možnost kompletní traverz vzdát a nebo pokračovat přes poslední vrchol

   Aiguille de Toule 3 534 m

   Přechod přes tento poslední vrchol dnešního traverzu už je jednodušší (do B) a v sedle Col oriental de Toule 3 411 m už je opravdu konec a do 30 minut jsme na chatě

   POZOR SI DEJTE NA:
   • průstup po samotnému ledovci (výskyt trhlin velkých rozměrů, orientace)
   • plná varianta je opět nevhodná pro nezkušené!!!

Začínáme opět velmi brzo ráno. Náš výstup nás vede po ledovci přímo směrem k Arete de Rochefort. Z ledovce nastupujeme na pilíř který nás dovede až k patě dnešního prvního výstupu na Dent du Geánt 4 013 m. Cesta doposud není příliš obtížná, dávejte si pozor na pád kamení. U našeho nástupu si můžete případně nechat přebytečné věci. Slaníme sem za několik hodin zpět. Normální cesta nás přivede ke konopným lanům. Ale i s nimi se jedná o docela obtížný výstup!!! Samotný vrchol sestává ze dvou bodů, bohužel až ten druhý je ten hlavní. Tam také naleznete vrcholovou madonku a je odtud krásný pohled na další pokračování dnešní těžké túry. Slanění začíná v sedýlku mezi vrcholy. Slaňování je opravdu výživné!!! Po nutné přestávce na vzpamatování se podle času budeme rozhodovat zda pokračovat a nebo to vzdát.

Následný traverz Arete de Rochefort patří mezi skvosty mezi Alpskými hřebenovkami. První etapa je výstup na Aiguille de Rochefort 4 001m – C, skalní partie do III., 1 – 2 hodiny, pozor především na volbu trasy (sněhové převěje). Nádherná exponovaná túra s jedním krátkým slaněním.  Tady se opět musíte rozhodovat, jestli pokračovat nebo se vrátit (je zde i možnost i utéct dolů k ledovci de Leschaux).

Dále nás hřeben zavede až na Dôme de Rochefort 4 015 m – přibližně za 1 hodinu. Odtud pokračujeme na Calotte de Rochefort 3 974 m. Tady buďte ve střehu. Další postup začíná být delikátní. Nejprve po přelezení skalních věžiček potkáme první dvě slanění a v samotném závěru nás čeká série slanění až do sedla Col des Grandes Jorasses 3 825 m – další 2 hodiny.

Tak a jsme u bivaku Canzio 3 870 m. Další rozhodovací místo! Pamatujte si, že odtud můžete opět utéct na francouzskou stranu k ledovci Leschaux ale tentokrát i přímo do Itálie. Před spaním doporučuji si ještě našlápnout úvod zítřejšího nástupu!!!

Od chaty Torino je to přibližně 600 m převýšení a časová náročnost je velmi závislá na celkových podmínkách...

POZOR SI DEJTE NA:

• OPRAVDOVÉ HOROLEZECTVÍ!!!
• pozor na počasí!!! (několik možností návratu či útěku)
• ostrý hřeben (sněhové převěje, slanění, skalní výstupy, ...)
• orientace v terénu!!!

Závěrečný den. Čeká nás traverz celého hřebene Grandes Jorasses (4 208 m). Chci vás upozornit, že nás tady čeká docela těžké lezení. Klasifikace D, skalní lezení do V.!!! Přechod přes všechny vrcholy: Pte Young, Pte Marguerite, Pte Hélene, Pte Croz, Pte Whymper a Pte Walker. (Z Pointe Croz máte možnost seslanit na Italskou stranu!)Tento závěrečný vrchol pro nás znamená závěr stoupání. Z tohoto bodu budeme už jen sestupovat. Schválně neříkám závěrečný cíl!!! Na konci své velkolepé túry budeme až dole v nějaké perfektní a stylové pizzérii. U dobrého Italského vína a nějaké fantastické Italské speciality...

 Sestup z Grandes Jorasses patří mezi túry s velkým T. (Opět existuje několik variant.) Normálka nás zavede po sněhovém svahu k mixovému úseku. Tím sestoupíme 300 výškových metrů na sněhové sedlo. Odtud traverzujeme přes celé plateau ledovce Glacier des Grandes Jorasses (nebezpečí pádu séraků!!!) až k patě JZ hřebene Pointe Whymper. Zde nás čekají 2 slanění (25 m). A opět traverzujeme směrem k Rocher du Reposoir. Sestup podél pilíře (možnost i několika slanění). Potom po ledovci a sestupujete podél Z stěny Rognon de la Bouteille a už se konečně blížíme k chatě Rifugio Gabriele Boccalatte e Mario Piolti 2 804 m. Sestup do údolí Val Ferret, do místa zvaného Planpincieux. A tady už jsme v civilizaci. Místním autobusem, taxíkem nebo stopem dojedeme do La Palud. A jsme u tunelu...  

Celkové převýšení okolo 400 m nahoru je zastíněné především mohutným sestupem 2 600 m a ten stojí opravdu za to.

POZOR SI DEJTE NA TŘI MÍSTA:

• hřebenové a skalní lezení k vrcholu
• průstup a sestup ledovcem (orientace, řada velkých trhlin, pád séraků)
• pozor na pozdní léto (velké a nepřekonatelné trhliny...)

TENTO PŘECHOD UŽ NENÍ VYSOKOHORSKÁ TURISTIKA!!!

I když zde existuje celá řada možností úniků, bez důkladných zkušeností na ní radši zapomeňte... Osobně ji řadím mezi skvosty a pokud vyjde počasí je pro mne velkou výzvou a ctí doprovázet klienty právě tudy.

Já, Frenky a Kristýnka
pro časopis Outdoor 5/2006