Členství v:
Ikar-Cisa eaws UIAGM Česká asociace horských vůdců

Alpské čtyřtisícovky - Túry - Matterhorn - hřeben Hörnli

Úvod Seznamy Vrcholy Túry Chaty Obtížnost Tvoje 4000 Žebříček Literatura GRANT Hudy sport
Matterhorn

MATTERHORN – HŘEBEN HÖRNLI

Matterhorn, tak o tomto kopci již bylo popsáno bezpočet stránek, existuje neskutečné množství fotografií. Nechci na tomto místě jen tak rozšiřovat tyto počty. Chci se držet pouze svého cíle a chci vám tuto horu hor přiblížit trochu jinak než jste byli doposud zvyklí. Chci vám ji představit tak, abyste si udělali zcela jasnou představu o tom, co to všechno znamená, když se řekne: Jdeme na Matterhorn!


úvod
Matterhorn

Vyhlášeným problémem šedesátých let už předminulého století se stal Matterhorn. V období 1857 – 1865 se uskutečnilo 18 pokusů o jeho zdolání. A právě v roce 1865 zde došlo k legendárnímu souboji o prvenství. Italové a Angličani vyrazili k vrcholu zároveň. Angličané, vedení Edwardem Whymperem a horským vůdcem Michel – Auguste Crozem, vystupující ze severu se první den výstupu probojovali bez větších těžkostí spodní částí hřebene Hörnli až pod strmější vrcholové úseky. A druhý den, památného 14. července 1865, bez problémů a ve velmi krátkém čase vystoupili až na vrchol.

Poslední metry Whymper a Croz proběhli s obavami, zda je už někdo nepředstihl. Jean Antoine Carrel, první ze slavných italských horských vůdců tohoto jména, a jeho skupina na Italském hřebenu byla teprve několik stovek metrů pod nimi. Vítězství jedněch se stalo prohrou druhých…

Po hodině Angličané spolu s vůdci začali sestupovat. Co se odehrálo potom se už přesně nedovíme. Z výpovědí ale vyplývá, že všichni byli navázáni na jedno staré lano. Ve chvíli, kdy Croz na jediném těžším místě hřebene dával nohy jednomu z Angličanů do stupů, mladík se smekl strhl s sebou také ostatní. Pouze poslední tři se stačili vzepřít proti tahu lana a zároveň osudu a lano se přetrhlo…

co tedy znamená vystoupit na Něj, na co si dát pozor?
  • k dnešnímu dni okolo 500 mrtvých!!!
  • 1200 m převýšení po skalách, sněhu a ledu nahoru ale potom hlavně i dolů!!!
  • špatná nebo nedostatečná aklimatizace!!!
  • orientace při výstupu ale i sestupu je i pro zkušené horolezce velmi problematická!!! Pozor při zbloudění jste bezprostředně ohroženi na životě!!!
  • lezecké obtíže místy až okolo IV. stupně a to včetně sestupu!!!
  • špatně zvolená výstroj a výzbroj!!!
  • množství lidí hrnoucí se za každou cenu za svým snem!!!
  • padající kameny či součásti výzbroje jiných!!!
  • prudké zvraty počasí!!!
  • za silného větru nebo při novém sněhu či ledu je samotný vrcholek nedosažitelný, většinou v tu chvíli začíná boj o holý život!!!
  • obzvlášť pozor na vžitý omyl: zjara je tam klid, nejsou tam lidi a tak je to v pohodě... Lidi tam nejsou, protože to v pohodě moc není...
  • čas výstupu = čas sestupu 3 – 5 hodin (celkem 6 – 10 hodin).

Pokud se vám čas protahuje, začněte radši okamžitě sestupovat!!!

tady si to rozebereme pěkně podrobně:
1. AKLIMATIZACE A VAŠE KONDICE

Když se totiž řekne Matterhorn tak si každý vybaví pouze lezení spousty lidí po volných šutrech a skalách na jakousi pyramidu, ale málokdo si řekne: Matterhorn, to je hora s nadmořskou výškou 4 478 m!

A právě tato výška je první věc na kterou je potřeba myslet. Člověk, který chce na tento kamenný obelisk vystoupit, se nesmí zapomenout důkladně aklimatizovat.

Chápu, že je to pro celou řadu z nás středoevropanů jakýsi podružný problém, jakási maličkost, která se tak nějak odsouvá až kamsi do ztracena. Vždyť máme super předpověď, tak co se zdržovat nějakou aklimatizací...

To, že se nebudete aklimatizovat vůbec a nebo jen tak halabala, bude mít za následek váš víc a víc pomalejší postup. Ale asi nejvíc bych se obával nastupujících příznaků výškové nemoci: bolest hlavy a tím nesoustředěnost, vratká až klopýtavá chůze, což především při sestupu (kdy musíte také i lézt) může mít tragické následky, nehledě na to, že v případě, jestliže vás počasí uvězní ve čtyřech tisících na chatě Solvay na několik dní, to pro vás může znamenat velký a především neřešitelný problém...

A počítat s tím, že si jako aklimatizaci dám částečný výstup na Matterhorn (třeba až na Solvayku) a že to bude tak nějak stačit, není zrovna to pravý ořechový. Argument, že si alespoň projdu trasu za dne je mylný. I přes den, kdy je krásně vidět, je cesta velmi špatně čitelná a tak se vám určitě stane, že se kdesi v dolních partiích zaseknete a k vaší smůle zrovna v tu dobu se nad vámi objeví sestupující dav, který na vás začne nemilosrdně posílat jeden kámen za druhým... Navíc při výstupu v noci je pak všechno úplně jinak. Je pravda, že se kdosi pokusil oranžovou voskovkou vyznačit trasu, aby nezabloudil, ale nevím ... Když jsem to šel poprvé, jedinou mojí taktikou bylo držet se vláčku tvořeného vůdci s jejich klienty. Ten mne provezl v poklidu až na vrchol a já tak měl alespoň základní orientaci kudy, kde a jak ... byl to ale fofr!

Klienti vůdců vystupujících na tento vrchol se upisují k tomu, že jsou dostatečně aklimatizováni (za příplatek je možné dát před samotným výstupem několik dalších – aklimatizačních) a že jsou v takové kondici, že jsou schopni stoupat minimálně 300 výškových metrů za hodinu!!! Bez tohoto předpokladu je výstup velkým rizikem a ve vašem případě k tomu navíc neznáte cestu...

PROTO JEDNOZNAČNĚ RADÍM:
a) s předstihem se na tento výstup pečlivě připravujte
b) pořádně se aklimatizujte

Jen pro vaši základní orientaci, při výstupu vůdci dělají s klienty pravidelně pouze dvě pauzy. První pauza je nandávání maček v místech, kde začíná sníh a led a druhá pauza je vrchol...

2. VÝSTROJ A VÝZBROJ

Další kapitolka, kde je potřeba se zastavit. Právě ta neskutečná délka výstupu je rozhodující při volbě všeho potřebného!

Počet. V kolika vyrazit?
choďte (maximálně a zároveň minimálně) ve dvou, jedině tak máte jakousi šanci na úspěch

Lano?
do dvojice si vezměte jednoduché horolezecké lano, doporučuji délku mezi 30 až 40 metry, prosím vás nepoužívejte tady dvojčata či půlky ani na jednoducho ale hlavně ne dvojmo (stanete se tak strašně nebezpeční pro své okolí)!!! Výborná práce s lanem a současný postup je nezbytný!!! Na slaňování zapomeňte, je to příliš zdlouhavé a nebezpečné (strhávání kamenů, zasekávání lana)!!! Pouze hladký kout (Spodní Mosley plotny) pod Solvaykou a jedno místo o kousek níž  doporučuji proslanit. V rámci výstupu si nechte mezi sebou zhruba 5 – 7 metrů. A ten, kdo z vás půjde jako první, upravuje tuto délku podle potřeby pouze v ruce do smyček... Toto je hodně o praxi a kdo s tím nemá zkušenosti bude asi trochu zaskočený... Práce s dvěma lany naráz je nemyslitelná a táhnout s sebou dvě lana jen kvůli delšímu slanění je prostě šílený. Postup z bodu do bodu je vzhledem k celkové délce neuskutečnitelný...

Úvazek?
doporučuji používat zde pouze sedák, vzhledem k hektickému postupu je dobré mít dýchání krapet uvolněné... a mnoho míst s kolmým lezením, kde by se hodil i prsní úvazek, zde není...

Helma?
ta je zde samozřejmostí a pokuste se používat pouze helmy k tomu určené (nejste zde na stavbě, nebo na výletě na kole...). Samozřejmě se zde můžete potkat i s vůdci s bekovkou nebo čelenkou, život je ovšem otázkou volby priorit...

Mačky a cepín?
mačky jsou nezbytné, používat zde ale nové, krásné a ostré mačky je tak trochu hřích... ale to samozřejmě záleží pouze na vás. Myslím si, že na tento výstup se nejlépe hodí starší ale především lehké mačky, které se snadno a rychle nasazují... Co se týká cepínu, turistické cepíny o délkách větších jak 60 cm jsou zde trochu k zlosti a možná jsou místy i nebezpečné... Proto vřele doporučuji cepínky 50 – 55 cm dlouhé a hlavně lehké a navíc za normálních podmínek doporučuji pouze jeden cepín do dvojice... dejte si ale pozor na jeho perfektní upevnění na baťohu (abyste o něj nepřišli a nebo abyste někoho nezranili)

Karabiny, skoby, kladiva, ...?
z tohoto „hardvéru“ doporučuji pro každého mít na sedáku pouze 2 – 3 HMS karabiny se šroubovací pojistkou!!! Do batohu si většinou ještě dám 2 – 3 friendy (velikosti: 1, 2 – 3 pouze pro nouzový případ) a samozřejmostí jsou prusíkové smyčky

Čelovku nebo baterka stačí?
výstup začíná za tmy a ve tmě také probíhá celá jeho spodní a orientačně náročná část. Proto je čelovka nezbytná a vřele doporučuji nějakou hodně odlehčenou s LED systémem. Přepínání na halogen je zcela zbytečný, vám stačí vidět na paty vašich předlezců... A nezapomeňte na spolehlivé upevnění čelovky na přilbu... S baterkou se výstup uskutečnit dost dobře nedá...

Batoh?
maximálně 20 – 30 litrů malý a lehký batůžek, hodí se perfektní upnutí cepínu na batohu a zabudovaný „Kejmlbeg“ ...

Další důležité doplňky?
každý by měl mít s sebou: brýle proti sluníčku, krém na opalování, tyčka na rty, svačina, pití (1,5 litru nejlépe ve velbloudím hrbu), lékárnička (především její úrazová část), výškoměr a hodinky, nůž, bivakovací pytel pro dvě osoby, foťák, kvalitní svrchní bundu a kalhoty, flísku, teplé rukavice, čepici a rezervní ponožky a hlavně nabitý (finance i energie) mobilní telefon

Obuv?
Doporučuji pevnou a lehkou obuv s kvalitní podrážkou. Je dobré také myslet na upnutí maček...

Co na sebe?
Samozřejmě vše záleží na tom, jaké je zrovna aktuální počasí a na co jste zvyklí. Základem pro vaše rozhodnutí, co si vzít na sebe, by měl být ale fakt, že váš pohyb bude velmi rychlý a tedy nemá smysl se nějak zvlášť pro začátek oblékat. (Co nosím já? Slabou šusťákovou větrovku, tenký rolák, lehké dlouhé a hlavně prodyšné kalhoty, kožené pracovní rukavice.) Pamatujte si, že výstup a sestup je vlastně několika hodinový pohyb v kamenolomu, takže pohyb v drahých „goráčích či softšelech“ je na zváženou. Dokonce si troufnu tvrdit, že k výstupu a hlavně k sestupu si s úspěchem vystačíte se starší mikinou a montérkami... 

3. CO VÁS TADY VŮBEC ČEKÁ
Základní pravidlo:

Pamatujte si, že výstup je mnohem snazší než sestup!!!

Obtížnost?

Maximální obtížnost lezení se scvrkává pouze na tři klíčová místa (IV., IV+.):

  • Hladký kout (Spodní Mosley plotny)
    postupové nýty (základní lezecká technika nutná, za ztížených podmínek   
    (vlhko, sníh) – problém)
  • Kout s následným hladkým traverzem (Horní Mosley plotny)
    natažené fixní konopné lano (doporučuji v traverzu hledat stoupky a netahat   
    to pouze přes ruce a opět  za ztížených podmínek: vlhko, sníh – problém).  
    Toto místo se dá případně obejít i zleva 
  • Skoro až převislý výlez na Horní Červenou věž
    natažené fixní konopné lano doplněné řetězy a kramlemi (silné ruce a
    chladné nervy, obzvlášť při sestupu)    

Mimo tyto klíčová místa jsou zde ještě dva úseky, které stojí řeč (III.):

  • Krátký úsek pod výše zmiňovaném hladkém koutem
  • Úsek nad chatou Solvay
    skalní hřebínek s lezeckými partiemi – sem tam postupový nýt, častěji ale postupový „hřeb nebo trn“
POZOR!!! POZOR!!!
Pokud by se vám zdálo, že máte před sebou obtížný úsek a jste mimo tyto výše zmíněná místa, budete pravděpodobně mimo trasu!!!

Jištění?

Jistící prvky si sem osadili místní vůdci a přesně tak k tomu i přistupují!!! Vy všichni ostatní se to snažte také tak pochopit, a smiřte se s tím... Kromě toho si také pamatujte, že na Hörnli hütte je cedulka s nápisem zdůrazňujícím, že použití těchto postupových „jistítek“ je pouze na vaši vlastní zodpovědnosti...

S čím se zde tedy můžete setkat:

  • konopné lano
    pozor na použití silných rukavic, snažte se po nich nešlapat v mačkách
  • ocelové lano
    je jím zajištěn traverz pod hladký kout (Spodní Mosley plotny)
  • postupové nýty
    klasické horolezecké jištění (vzhledem k tomu, že použití nýtu vyžaduje i aktivní spolupráci klienta, je jich zde poskrovnu...)
  • ocelové tyče
    zakončené buď kruhem nebo „prasečím ocáskem“ – jednoduché a velmi efektivní jištění (stačí několik otoček a můžete dobírat...)
  • postupové hřeby či trny
    krátké ocelové hroty zakončené ochranným kloboučkem – opět jednoduché použití, jištění zde začíná být ale trochu iluzorní a vyžaduje praxi, slouží dobře i jako stupy
  • skalní hroty
    nezanedbatelný typ jištění, je nutné se kolem sebe umět dívat, vyžaduje velkou praxi
POZOR!!! POZOR!!!
Pokud začnete potkávat obyčejné skalní skoby, slaňovací smyčky – jste špatně a snažte se fofrem vrátit do správné cesty!!!

Několik slov k noclehu...

Co se týká noclehu, chtěl bych se zastavit u tří zásadních otázek:

  1. CHATA SOLVAY
    JE URČENÁ POUZE PRO NOUZOVÉ ÚČELY!!!
    V žádném případě si neplánujte výstup za použití tohoto domečku!!!
    Během výstupu či sestupu se vám možná při nečekané a prudké změně počasí nebo nečekaném zranění bude ještě hodit... Bod zlomu!
  2. CHATA HÖRNLI
    Nabízí nejen ubytování ale i možnost stravování, navíc zde nemají problém ani ti, kteří si chtějí z různých důvodů vařit sami (před chatou na terase).
  3. STANY
    Pro ty, kterým vyhovuje spaní ve vlastním stanu, je kousek pod chatou několik plácků. Jakýsi kemp. V sezóně bývá často plný a tak se můžete setkat se stany i o několik set metrů níž pod chatou poblíž přístupové cesty (místa je zde dost, ale ten nástup!? a ani voda zde není...).

S vodou je tady ale vůbec problém. Než se ale vláčet s vodou od spodu, tak to si ji na chatě radši koupím za těch několik málo franků. Prodávají tady i levnější „převařenou“.

4. PÁR ZÁKLADNÍCH TIPŮ, ANEB JAK SI VÝSTUP UŽÍT

Nocleh

Doporučuji vám nocleh na chatě Hörnli z toho důvodu, že výstup na Matterhorn je tak jako tak zážitek (který i tak něco bude stát), ale pokud si ho chcete ještě o něco víc umocnit a vychutnat, tak nocleh na této chatě k tomu beze sporu patří...

Terasa

Večer při západu slunce, kdy stejně jako vy i další pokušitelé této výzvy nervózně posedávají na terase a znovu a znovu kontrolují svoji výbavu. Do nekonečna se přeptávají vůdců na rozličné detaily. Neustále sledují Horu a někdy s výkřiky upozorňují na opozdilce, kteří se i přes tuto pokročilou hodinu zoufale vracejí na pevnou zem... Není nad to sedět někde stranou a v klidu s plechovkou piva v ruce nasávat tuto atmosféru! A to je teprve první část a ještě se ani zdaleka neleze.

Budíček

Druhá část se nazývá budíček. Na chatě je ze zcela jasného důvodu zaveden noční klid. Hodina budíčku, tedy čas, kdy se můžete začít ráno připravovat na výstup se posouvá podle východu sluníčka. Orientačně okolo 4.00! Je úžasné už večer pozorovat nocležníky jak se navlékají před spaním do sedáků, jak si připravují pohorky k posteli (tajně – mají zůstat na chodbě v botníku), aby byli ráno na snídani co nejdříve... Kolikrát se přistihuju při představách, jak jim ty boty za tkaničky pevně přiuzlovávám k postelím...

Snídaně

Dějství třetí je snídaně samotná (už kvůli tý legraci stojí těch 10 franků za to). Když jsem poprvé přišel před výstupem na snídani, vstupoval jsem do restaurace s tím, že tam budu určitě první... K mému překvapení tam už bylo dávno plno a řada z mých budoucích „spolulezců“ právě dojídala... U snídaně se na sebe lidi křečovitě usmívají, nenápadně se pozorují a vyčkávají až TO ZAČNE!!! A pak najednou kdosi prudce vstane a vrhne se ke dveřím a všichni se fanaticky vrhnou za ním a věřte mi, teď TO opravdu začíná... opět si slibuju, že to budu já, kdo příště celé jídelně pocuchá hned po ránu nervy... no uvidíme.

Start

Jedná se totiž o to, dostat se k nástupu co nejdřív. A každý má takový neodkladný pocit, že kdyby náhodou přišel jen o pět vteřin později, tak už na vrchol nevyleze... U nástupu se začíná formovat ten pověstný vláček. Vůdci se snaží vytvořit kompaktní formaci. Kdokoliv cizí mezi nimi je pro ně rizikový faktor. A tak se nedivte, že se budou před vás možná někdy neurvale cpát. Zachovejte klid, pokud jste rozchozený, tak vám nemohou utéct. Běžte v těsném závěsu za nimi a z povzdálí pozorujte za pochodu cvrkot. Hlídejte si především ostatní – amatéry, ti jsou pro vás stejně jako pro vůdce velké riziko!!!

Předbíhání a další lidi

Během výstupu je strašně málo míst, kde se dá předejít pomalejší družstvo před vámi. Tyto manévry mohou být také velmi riskantní. Proto se k nim odhodlejte až když budete 100% připraveni (málokdo vás jen tak pustí, dokonce i když sotva lapá po dechu, lidi prostě bojují až do úplného konce). Obzvlášť si dávejte pozor pokud lezete v těsném závěsu za dalšími. Uklouznutí toho človíčka nad vámi může pro vás znamenat těžký problém, hlavně v době, kdy už lezete v mačkách ... Tržných ran v obličeji se tam už viděl dost. Celá řada klientů bojuje opravdu až do padnutí, strach z toho, že se vůdce otočí a půjde dolů, je obrovský...

POZOR!!! POZOR!!!
Buďte ve střehu také v blízkosti dvojek, které postupují „tak nějak“ zvláštně:
- lezou z „bodu do bodu“ na celou délku lana
- lezou současně na celou délku lana nebo dokonce mají ty lana mezi sebou dvě!!!
- zřizují neskutečný počet postupových jištění
- házejí neustále dolů kameny
- mají „obrbaťohy“
- jsou jinak podezřelí...

Pauzy a pauzičky

I když jsem psal, že vůdci dělají pravidelně pouze dvě pauzy, nebojte se, že se během výstupu vůbec nezastavíte. U každého těžšího místa se vláček vždy na moment zastaví. Takže budete mít čas se vzpamatovat (obzvlášť v těchto chvílích oceníte velbloudí hrb).

Celkový čas

I když jsem psal, že vůdci dělají pravidelně pouze dvě pauzy, nebojte se.

Počasí, předpověď
- bez perfektní předpovědi zapomeňte na túru!!!
- chatu Solvay berte jako případný bod zlomu!!!
   od ní dál je to za špatného počasí velmi riskantní
- snažte se vrátit na chatu Hörnli nejlépe do 12.00 ale nejdéle do 14.00!!!

Další tipy

POZOR!!! POZOR!!!
- buďte neustále ve střehu a snažte se předvídat blížící se nebezpečí
- využívejte trochu sobecky ostatních na krytí před kameny a z toho důvodu si nenechte utéct vaše „předlezce“ příliš daleko
- snažte se ověřovat pevnost toho čeho se chytáte a na co šlapete
- pokud si budete někde dávat pauzu, snažte se zajistit a místo volte tak, aby
nebylo nebezpečné (především pád kamení, ...) - v případě pádu si pamatujte, že včasné zachycení je poslední šance!!!

5. VÝSTUP, KUDY TEDY VLASTNĚ VZHŮRU

Popsat podrobně trasu výstupu, tedy alespoň tak, aby se po ní dalo v klidu šlapat? To prostě není možné ...

Celý výstup se dá rozdělit do tří základních částí:

1. nástup

Tady, jak už jsem popisoval v kapitolce Start, tady se formuje alespoň počáteční pořadí, ale tady se také formuje ten pověstný vůdcovský „vláček“. A ti z vás, kteří cestu neznáte, nenechte si ho rozhodně utéct. Počáteční trasa se sice dá ještě den před tím našlápnout, ale pak už je to opravdu o tom, že víte přesně, kde se náhle vyplatí odbočit doleva , doprava.

KDO NEZNÁTE TRASU A CHCETE OPRAVDU NAHORU, VĚŘTE MI, ŽE PRÁVĚ TADY SE VÁM VŮDCE URČITĚ VYPLATÍ!!!

(Když si spočítáte náklady, které jsou i tak s tímto výstupem spojené, je vysoké riziko vašeho NEÚSPĚCHU docela drahé... A cena za zkušeného a především této cesty znalého vůdce není zase tak moc závratná...)

Samotný začátek prověří vaše lezecké schopnosti. Pomocí fixních lan hned v úvodu vystoupáte okolo madonky na výraznou polici a pak zleva okolo hrany se už snáz dostaneme pod svah plný suti. Tím vede pěšinka serpentinou do 1. žlabu. Nejprve zleva doprava až ke hraně a pak šikmý táhlý traverz. Je značená mužíky i barvou. Tady se dá už poprvé pořádně a nebezpečně zabloudit...

2. výstup na chatu Solvay

1. ŽLAB = 1. KRITICKÉ MÍSTO!!!

Z tohoto bodu se musíme snažit dostat se přímo na hřeben. Tady už ale začíná vysoká škola orientace v těžkém a nebezpečném terénu. Těžko tady můžu popisovat trasu stylem: nejprve 3 m vzhůru, pak traverz k velkému bloku, ...

Je to opravdu o dokonalé znalosti trasy a o orientačním „čuchu“.

Další trasa nás nejprve povede přímo po hřebínku (místy fixní konopná lana) a pak později spíše po jeho levé straně. Ve vyšších partiích ale následuje několik úhybných manévrů pod věžičkami a napříč rozbitými svahy. Správná cestička je ale téměř „vymetená“ a bez volných kamenů... a hlavně není vůbec patrná!!!

Za nějaký čas byste měli narazit na ocelové fixní lano. To vás dovede až pod chatu Solvay, pod Hladký kout. Odtud přímo na chatu.

3. dolez na vrchol

Z její terásky mírně doleva a pak přes skalní výšvih na hřeben. Další směr je už zcela jasný, ale přesto radši zdůrazňuji: Držte se přímo na hřebenu! Žlábky a žlábečky sice lákají, ale ...

Tento úsek je sice, alespoň co se týká orientace velmi snadný, za to ale narůstají jeho technické problémy. Časově jsme zhruba v půlce.

POKUD JSOU SKÁLY POKRYTY SNĚHEM ČI LEDEM, OTOČTE SE DOLŮ!

Těsně pod Ramenem je další klíčové místo – Horní Mosley plotny. Pokud tady bude fronta, nebo se vám do nich nebude chtít, obejděte je zleva.

Nad Ramenem narazíte na konopné lano. Tady se také obvykle nasazují mačky. Poslední skalní stupeň na Horní Červené věži je opravdu lahůdka. Jsou tam sice řetězy a konopné lano, ale tento krátký a mírně převislý úsek vám dá určitě zabrat...

A pak ... pak už jen po sněhu a ledu k vrcholu.

Něco málo k sestupu...

SESTUP TRVÁ STEJNĚ DLOUHO JAKO VÝSTUP, COŽ O NĚČEM VYPOVÍDÁ...

Sestup z Matterhornu je kapitola sama pro sebe. Už pohled z vrcholu směrem dolů vám prozradí, že ta lepší část dne nás teprve čeká. A opět vám mohu poradit, že rozjetý pověstný vláček vůdců a jejich klientů vám velmi usnadní i cestu domů. V horní části ani tak nejde o orientaci jako spíš o prorážení opozdilců...

Z vrcholku až po chatu Solvay je celá řada úseků, kde se leze. Je to ta pomalejší část. V žádném případě ale nestojí za slaňování. Váš sestup by se tak neskutečně prodloužil. Toho se snažte vyvarovat. Tady nejste v Ádru nebo někde na umělý stěně... Sestup až na pár vyjímek se odehrává čelem do údolí a na to je potřeba pamatovat. Pro řadu z vás to může být především psychologický problém, ale po několika stech metrech sestupu si lehce zvyknete...

Od chaty Solvay nás čeká ještě několik komplikovaných úseků Hned úvodní sestup z terasy vyžaduje plné soustředění. Nad Hladkým koutem se na stanovišti zastavte a poprvé si připravte slanění. Tady se to časově vyplatí a ani moc volných kamenů tady nenajdete. Po dalších několika desítkách metrů dorazíte na poslední těžší úsek (jakýsi vzdušný traverz). To je druhé a poslední místo, kde klienty spouštím a odtud už je to ten pověstný kamenolom.

V tomto momentě je váš největší problém orientace. Kdo se tady někde zasekne, spláče nad výdělkem!!! Snažte se, pokud to jen trochu jde držet podél hrany. V žádném případě se nepouštějte do východní (či do severní) stěny!!!

Tempo vůdců s klienty se dá směrem nahoru ohlídat, ale dolů to bude asi marný boj!!! Holt kdo umí ten umí... a tak s tím počítejte!!!

A až dorazíte na chatu Hörnli, dejte si pivo a na terase si ho v klidu vychutnávejte,  je to dobrý pocit a ... a minerály potřebujete také doplnit.

POZOR NA POSLEDNÍ ODJEZD LANOVKY ZE SCHWARZSEE DO ZERMATTU!!!

6. PÁR SLOV NA ZÁVĚR

Vždy, když stojím na úplném začátku, u úvodního úseku s fixními lany, tiše se dotknu skály a nenápadně ji políbím a při návratu tento můj rituál zopakuji. Nejprve to dělám, kvůli svolení hory k mému počínání a na závěr ji děkuji, že jsme živí a zdraví dole. A to i v případě, že jsme museli sestoupit předčasně. A malá poklona patří také místní madonce...

Hodně štěstí

, Frenky a Kristýnka
pro časopis Outdoor 4/2005




Matterhorn Matterhorn Matterhorn Matterhorn Matterhorn Matterhorn Matterhorn Matterhorn Matterhorn Matterhorn Matterhorn Matterhorn Matterhorn Matterhorn Matterhorn Matterhorn Matterhorn Matterhorn Matterhorn Matterhorn Matterhorn Matterhorn Matterhorn Matterhorn Matterhorn Matterhorn Matterhorn Matterhorn
Matterhorn Matterhorn Matterhorn


Šipka MOUNTAIN ACADEMY Šipka SILVRETTA VHT Šipka HAUTE ROUTE Šipka SKIALPOVÉ KURZY Šipka LAVINOVÉ KURZY Šipka SKIALPOVÝ RÁJ Šipka FREERIDE 2019 Šipka EXPEDICE PERU 2019
ŠipkaAKTUALITY, INFO
ŠipkaFOTOGALERIE
ŠipkaKALENDÁŘ AKCÍ
ŠipkaPOČASÍ, LAVINY, CHATY
Alpy4000.cz na Facebooku Alpy4000.cz na Youtube
PARTNEŘI
© , Frenky a Kristýnka 2018, všechna práva vyhrazena

PARTNEŘI


Driclor proti pocení
Driclor proti nadměrnému pocení