Dnešní pozvánka nás zavede do Bernských Alp. Ty se alespoň podle přístupu dělí na dvě základní části. Takzvaná centrální část, kde můžeme hledat:

Mönch 4 099 m
Jungfrau 4 158 m
Gross Fiescherhorn 4 049 m
Hinter Fiescherhorn 4 025 m
Finsteraarhorn 4 025 m
Gross Grünhorn 4 044 m
Aletschhorn 4 195 m

(Klikněte si pro podrobné informace nebo zvětšení mapky)

A protože čtyřtisícovky z této východní části patři mezi ty těžší a namahavější, doporučuji začít nejprve v části druhé centrální a tím se výborně aklimatizovat. V tomto momentě stojíme ale před základní otázkou: Jak se tedy dostat nahoru za vašimi cíli? Pro běžné vysokohorské turisty existují vlastně jen dvě základní varianty. Z jihu a nebo ze severu.

Z jihu, přesněji tedy z Betten, Fiesch, Blatten či Mörel, váš výjezd a případný následný sjezd lanovkou zpět vyjde výrazně levněji. Nevýhodu spatřuji ale především ve dvou bodech:

1. delší příjezd a nástup z opačné strany než je nástup na čtyřky ve východní části
2. VELMI, VELMI dlouhý nástup přes Aletschgletscher k našim čtyřtisícovkám, na výstupy tak potřebujeme mnohem více času

Pro vaše srovnání nabízím cenovou relaci:
jih – cca 600,- Kč
sever – cca 3 000,- Kč

Z jihu bych to doporučoval pouze v případě samotného výstupu na Aletschhorn, probojovávat se tudy dál za dalšími vrcholky mi přijde až trochu zvrácený. A nebo naopak je to výborný trek, pokud to pojmete jen jako velmi dlouhou procházku ve stínu nádherných kulis.

Ze severu, tedy z Grindelwaldu je to, alespoň co se týká ceny, trochu dražší. Na druhou stranu můžete do obou oblastí nastupovat z jednoho místa. Pohled do severní stěny Eigru taky bere dech a výjezd zubačkou právě touhle stěnou opravdu stojí za to. Stejně jako návštěva vrcholové stanice „Top of Europe“.

Je tady ještě celá řada dalších možností výstupů do horních pater, ale ty bych vám samotným moc nedoporučoval. Mezi ty nejžádanější třeba patří Severní stěna Eigru (3970 m) nebo lehčí a klientsky mnohem vděčnější výstup na stejný kopec Východní hranou (Mittellegi grat) přes stejnojmennou chatu. Další možný výstup například vede od spodu přímo přes Guggihűtte na Mönch (4099 m) či přes Rottalhűtte na Jungfrau (4158 m). No a další varianty vedou z ledovce Unter Grindelwaldgletscher a Ober Ischmeer. Tyto trasy by se mohly hodit pro spojení všech výstupů dohromady, tedy východní a centrální části, ale to už se jedná o celkem slušný nášup a výstupy sami o sobě jsou i objektivně nebezpečný...

No tohle je velmi důležitá otázka. Právě proto, že jízdenka do „nebes“ stojí tolik, kolik stojí. Vřele doporučuji při předpovědi počasí 4 – 5 dní jistoty. Ale je to samozřejmě na vás. První den počítejte na to, že se po celkem rychlém výjezdu do 3 500 m budete do druhého rána vzpamatovávat...

Co se týká výstupů ve východní části, tak tam je smrtelně důležitá JISTOTA počasí minimálně na dva dny.

Pro východní část doporučuji jednoznačně Schreckhornhűtte. Nástup z Grindelwaldu to je 1 500 m převýšení tvrdého šlapání a vy musíte být další den už od 2.00 FIT!!!

A co se týká centrální části, tak předpokládám, že pokud se chystáte vydat do těchto míst, budete mít zájem se tam chvíli zdržet. Na tomto místě můžu s čistým svědomím prohlásit, že ceny noclehů na zdejších chatách jsou nejdražší, co znám (kromě několika málo výjimek: Hörnli hűtte, ...). Jenže pokud opravdu chcete podniknout super výlet, nic jiného vám asi nezbývá. Teoreticky by se dalo říct, že by se to dalo jít i „natěžko“, tedy se stanem a spacákem. Jenže vzhledem k tomu, že se tady dá udělat super okružní přechod a to včetně přechodu dvou čtyřtisícovek, by případná další zátěž mohla být velmi nepříjemná.

Právě pro tenhle perfektní přechod DOPORUČUJI si tenhle výlet maximálně užít a vzít to zubačkou a přes chaty...

Takže to vezmeme pěkně po pořádku. V první řadě kam s autem. Asi by se vám nevyplatilo nechat vašeho miláčka úplně kdekoliv. Máte možnost ho zanechat například na placeném parkovišti poblíž železniční stanice Grindelwald – Grund a nebo v některém z místních kempů (pokud tam před tím 1 noc přespíte, je možné, že vám ho tam nechají bez problémů dál i grátis).

Po poslední kontrole předpovědi počasí můžeme vyrazit vzhůru. Na chatách se nesmí vařit, ale v jejich okolí, za určitých pravidel není problém. Na té první, kde bychom měli spát 2 noci navíc není k dispozici voda (buďto ji musíte získávat ze sněhu nebo ji musíte koupit). Je tedy na vás a hlavně asi na vašich možnostech, jak si to zařídíte. Pro jídlo koupené na chatě hovoří lehoučký baťoh, trochu proti je cena...

SOBOTA:
ODJEZD Z ČR

Přes Německo do Švýcarska. Vřele doporučuji nocleh někde v kempu!!! Prostě si trochu odpočinout…

NEDĚLE:
VÝJEZD VLÁČKEM NA JUNGFRAUJOCH, AKLIMATIZACE

Ráno výjezd vláčkem vzhůru (výhodné jízdné „Good morning“) už z Grindelwaldu. Dá se také ušetřit tak, že si ráno prostě uděláte výšlap na Kleine Scheidegg (2 061 m) a teprve tady až nastoupíte do vláčku. Tento den je pro vás aklimatizační. Vláček vás vyveze na Jungfraujoch (3 454 m) a je více než pravděpodobné, že nebudete úplně O.K. Doporučuji si v klídku prohlédnout celý areál horní stanice a pak se velmi volným krokem vydat na Mönchsjoch hűtte (+/- 45 minut). To si myslím je tak akorát pro tento den. Kochejte se, odpočívejte a hlavně se pomalu aklimatizujte. Pokud byste se chtěli ještě tento den vydat třeba na Mönch (4 099 m), nevím, já bych do toho už nešel. Radši si zopakujte nácvik vytahování z trhlin, ...

PONDĚLÍ:
VÝSTUP NA MÖNCH

Brzo ráno vyrazíme „na lehko“ na Mönch (4 099 m). Většinou to bývá tak akorát... Nocleh na stejné chatě.

ÚTERÝ:
PŘECHOD PŘES FIESCHERHORNY NA FINSTERAARHORNHŰTTEN

Přechod přes Gross (4 049 m) a Hinter (4 025 m) Fiescherhorn na Finsteraarhornhűtten (3 048 m). Tahle túra sice nepatří k extrémům, ale je prvotřídní, co se týká výhledů.

STŘEDA:
VÝSTUP NA FINSTERAARHORN

Čeká nás „na lehko“ nejvyšší kopec v okolí - Finsteraarhorn (4274 m). Opět nádherná túra. Čeká vás klasická ledovcová túra se závěrečným skalním hřebínkem. Pohledy na Schreckhorn a Lauteraarhorn berou i poslední zbytky odvahy... Nocleh opět na této úplně nové a krásné chatě.

ČTVRTEK:
VÝSTUP NA GROSS GRÜNHORN, SESTUP NA KONKORDIAHŰTTEN

Brzo ráno vyrážíme směrem na  Grünhornlücke a pak po krátkém sestupu nás čeká další výstup. Tentokrát na Gross Grünhorn  (4044 m). Tento výstup už patří do kategorie těch techničtějších: skalní hřebínek, strmý a často ledový trén, ... Po úspěšném výstupu návrat na Konkordiahűtten (2 850 m). Proto je celkem dobrý nápad, nechat si někde dole přebytečné věci a jít tento kopec „nalehko“. K chatě nás bude ještě čekat nezapomenutelný výstup po zhruba sto metrů vysokém ocelovém schodišti... Tady si budete moct při každém kroku uvědomovat, jak rychle a hlavně jak moc tají Alpské ledovce...

PÁTEK:
VÝSTUP NA JUNGFRAU

Za dobrých podmínek a ne úplně pro každého se dá odsud zaútočit na Aletschhorn (4195 m). Vám bych ale doporučoval variantu popsanou již v jednom z dřívějších čísel. Takže se vydáme brzo ráno zpět směrem k Jungfraujochu. Po cestě se ale zastavíme ještě na Jungfrau (4158 m). Tady pozor, existuje zde několik variant výstupů do sedla Rottelsattel (3 885 m) (viz. obrázek). Vrcholový dolez je okořeněn traverzem často v ledovém terénu (jistící tyče). A ještě ten samý den sjezd vláčkem dolů do Grindelwaldu (pozor na poslední spoj).

SOBOTA:
VÝSTUP NA SCHRECKHORNHŰTTE

No a dnes se vydáme na Schreckhornhűtte (2 629 m). Cesta sice vede po turistickém chodníku, ale je docela dlouhá a namáhavá. Ovšem pohledy do ledovců a zubatých vrcholových hran Fiescherhornů či Finsteraarhornu nám bude dostatečnou odměnou. Cestu si můžete částečně ulehčit lanovkou z Grindelwaldu na Pfingstegg (1 392 m), tedy máte možnost si ušetřit zhruba 400 m převýšení.

NEDĚLE:
VÝSTUP NA SCHRECKHORN A LAUTERAARHORN

VELMI, VELMI brzo ráno nástup do hory. Náš výstup bude jakýmsi kompletním traverzem Schreckhornu (4078 m) a Lauteraarhornu (4042 m). Tady se už jedná o opravdové lezení. Je také nutné počítat s celkem slušnou časovou náročností... Tento výstup od vás bude vyžadovat maximum (lezení ve strmých pasážích sněhu a ledu, skalní lezení, slaňování, ostrý skalní hřebínek, ... Výstup se také dá rozdělit na dva dny, tzn. nejprve třeba túra na Schreckhorn a druhý den túra na Lauteraarhorn. Nevýhodou ale je, že se budete vždy vracet po stejné trase zpět a i nástup pod kopce samotné půjdete dvakrát  Na druhou stranu je ale tato varianta méně náročná na čas a tak je vhodnější pro ty z vás, kteří máte s výstupy podobného charakteru méně zkušeností. V případě, že i přesto jste se rozhodli uskutečnit kompletní traverz, vzpomeňte si na tyto řádky právě na vrcholu Schreckhornu a zvažte, jestli není náhodou pro vás bezpečnější vrátit se zpět nebo naopak pokračovat dál. A na závěr myslete ještě na sestup až dolů k autu.

Výše popisované výstupy a především taktika je dána letními měsíci. Zima je trochu jiná kapitola. Tady už přístup z jihu stojí za zamyšlení. Co se týká sjezdů, tak si osobně myslím, že jen zlomek z uvedených vrcholů je „jetelný“:
Mönch   (4099 m)  - komplet skiextrém (více možností), pro normální jízdu moc nepoužitelný
Jungfrau   (4158 m) – většinou pouze ze sedla Rottelsattel (3 885 m) 
Gross Fiescherhorn   4049 m – možnost jízdy na obě strany ze sedla (3 923 m)
Hinter Fiescherhorn   4025 m – možnost jízdy na obě strany ze sedla (3 923 m)
Finsteraarhorn   4274 m – pouze ze sedla Hagisattel
Gross Grünhorn   4044 m – tady je možnost super sjezdu z předvrcholu Grünegghornu (3 860 m) a nebo pak až z pod samotného vrcholu Gross Grünhornu ale úplně jiným směrem, na ledovec Emigschneefäld
Aletschhorn   4195 m  - super sjezd téměř až z vrcholku, pouze spojovací hřebínek k Dreieckhornu musíte jít bez lyží ...

Tyto poznámky by vás mohly od skialpinismu v Bernských Alpách možná trochu odrazovat, ale věřte mi, že je tady celá řada jiných vrcholů které jsou naopak naprosto ideální právě na lyže a skialpinismus. Nedosahují sice 4 000 m, ale sjezdy mají parádní. Dá se tady vymyslet celá řada všech možných variant přechodů, využití chat a kombinací sjezdů. Co se týká lavin, zdejší terény nabízejí také celou řadu bezpečných možností odpovídajícím aktuálnímu lavinovému nebezpečí.

A pouze malá poznámka: pokud náhodou napadne hodně sněhu počítejte s tím, že vámi plánovaný případný sjezd po ledovci Aletschgletscher směrem dolů do údolí se může (díky svému sklonu) změnit v neskutečný pochoďák...

Bernské Alpy jsou pojem. Pro svoji bohatou horolezeckou minulost a dnešní další obrovské možnosti si rozhodně zasluhují vaši pozornost. Svojí rozlohou sice nepatří k rozlehlým masívům. Ale z jejich vršků máte na dlani zbytek Alp. Můžete rozeznávat jednotlivé vrcholky a plánovat tak další úžasná dobrodružství od Piz Berniny až po Mont Blank ...

Já, Frenky a Kristýnka
pro časopis Outdoor 1/2006