(ITÁLIE, ŠVÝCARSKO, Wallis - 9. - 11. 7. 2016)
V pátek večer jsme končili Mountain academy ve 21.00 a ve 21.10 jsme již s další partičkou ladili program na následující dny. Pak už jen vstávat ve 4.00 a vyrazit
SOBOTA 9. 7. 2016
A ve 4.00 jsem vstával, abychom vyrazili do Zermattu co nejdříve. Čekal nás výjezd lanovkou na Klein Matterhorn,
krátká "rozdýchávací" pauza ve zdejší restauraci. A hned poté se vydáváme zatím po zmrzlém sněhu pod Pollux (4
092 m). Naše první čtyřtisícovka. Ve vrcholových partiích se setkávám s kolegou z Zermattu a jeho klienty,
jinak je zde naprostý klid :-) Po sestupu se vydáváme na Castor (4 223 m). Výstup nám
stěžuje neskutečné vedro a samozřejmě nadmořská výška. Za chvíli ale stojíme na hřebeni a chystáme se
na spojovací hřebínek :-) Nakonec to jde jako po másle a brzy se radujeme z druhého vrcholu. Následný
sestup na chatu Rifugio Quintino Sella (3 620 m) je dlouhý a úmorný v mokrém sněhu.
NEDĚLE 10. 7. 2016
Ráno si krapet pospíme a vstáváme až ve 4.30 :-) Čeká nás nejprve Paso del Naso a to
se již vloni proměnilo v neskutečnou ledolezeckou partii :-) A letos je to stejné, nejprve ve strmém svahu
po sněhu pod ledovou část, pak vývrtky a rychlý výběh na předních hrotech, další vývrtky a pak ještě jednou
a pak už následuje jen velmi strmý sněhový svah a jeho traverzování. Já osobně spěchám dál, čeká nás ještě
hodně strmý sestup a slunce se do něj již opírá.
Na závěr se rozhodujeme ještě pro zdolání: Ludwigshöhe (4 341 m), Schwarzhorn (4
322 m), Balmenhorn (4 167 m). Tyto vrcholky patří již do masivu Monte Rosy. Když zbudou
síly a chuť tak se ještě pokusíme zdolat Vincentpiramid (4 215 m). Na závěr sestupujeme
na chatu Rifugio Gnifetti (3 647 m). tady nás čeká opravdu vynikající večeře a supr spaní.
PONDĚLÍ 11. 7. 2016
Dnešním hlavním cílem je nejvýše položená chata v Alpách - Cappana Regina Margherita na Signalkuppe
(Punta Gnifetti) (4 554 m) a pak samozřejmě sestup do Zermattu. Vše probíhalo podle plánu, vrcholová
pauza na chatě patří mezi skvělé zážitky a sestup ledovcem k Monte Rosa hutte? Tak to už je něco jiného
:-) Průstup přes nespočet trhlin, přeskoků a mini krůčků přes podezřelá místa vás přinutí ke zpomalení
ale hlavně k maximální pozornosti. Byl jsem rád, že nás je na laně 5 :-)))
Po krátké pauze na Monte Rosa hutte se vydáváme k vláčku a během závěrečného výstupu stihneme ještě dvě
průtrže mračen, ale vše nakonec zvládáme a nakonec i poslední vlak z Vispu se dá stihnout :-)
Parádní túra, kdy jsme za tři dny dali 7x 4000 m